Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.03 vteřin. 
Polemiky o Wolkrův odkaz
Mráčková, Milena ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou polemik, jež se odehrály po smrti Jiřího Wolkera. Nejvíce pozornosti bude věnováno polemikám z let 1925 a 1934, jejichž prostřednictvím lze nahlédnout do klíčových fází v proměnách české meziválečné poezie 20. a 30. let 20. století. V této souvislosti se práce bude zabývat také problematikou tzv. generační diskuse. Pomocí uvedených diskusí a polemik se můžeme podrobněji seznámit s generačními hodnotami a sledovat, jak dochází k rozpadu a rozštěpení generace, kterou Wolker již nedožil.
Kompaktáta v utrakvisticko-katolické polemice let 1437-1500
Pálka, Adam ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
59 Abstrakt: Práce se zabývá utrakvistickými a katolickými spisy polemického charakteru, v nichž autoři argumentovali basilejskými kompaktáty. Sledované polemiky vznikly na území Českého království a Moravského markrabství mezi léty 1437-1500. Pozornost je věnována podrobnému rozboru pasáží, které o kompaktátech pojednávají, a na základě zjištěných poznatků je u každého pisatele zhodnocen jeho celkový pohled na basilejské úmluvy. Práce se pokouší odpovědět na otázku, kterých aspektů vztahujících se ke kompaktátním dohodám si autoři nejčastěji všímali a jaké podobnosti či rozdíly můžeme mezi argumentacemi jednotlivých osobností najít.
Literární kritik F. V. Krejčí a revue Rozhledy
Pečenková, Aneta ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na pojetí literární kritiky F. V. Krejčího (v programových i okrajových textech) a na jeho vlastní literárněkritickou činnost v revui Rozhledy. Rozhledy, jež jsou reprezentantem moderních literárněkritických snah v 90. letech 19. století, a samotná literárněkritická činnost F. V. Krejčího (i jeho monografické studie) umožňují uchopení jedné z perspektiv nahlížení na literaturu především 2. poloviny 19. století, jakož i náhled na možný způsob utváření metodologických postojů mladé kritiky. Hlavní částí práce je úplná a anotovaná bibliografie F. V. Krejčího textů v Rozhledech, která vznikla prací na základě excerpce pramenného materiálu a dále je opřena o lístkovou autorskou bibliografii Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR. F. V. Krejčí psal do Rozhledů články politické i literární, dále recenzoval nově vyšlé knihy (v těchto recenzích se obvykle po šířeji zaměřeném úvodu soustředil na dějovou složku literárního díla, nastínil myšlenkový obsah knihy, její celkové vyznění a společenský dosah). Ve svých esejích se Krejčí zamýšlel nad povahou doby a společnosti (a jejího směřování), často jsou eseje naplněny úvahami filozofickými či sociologickými. Krejčí také zpracovával medailonky významných spisovatelů a vědců. Závěrečnou částí práce je sumarizace Krejčího článků o...
Argumentace v konfesijních polemikách mezi jednotou bratrskou a jezuity na začátku 17. století
Boumová, Eliška ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Práce se zabývá analýzou dvou textů z počátku 17. století. Jedná se o spis člena Jednoty bratrské Matouše Konečného Pravda vítězící a protibratrský spis Ctibora Kotvy z Freyfeldu Mumraj sbornické pravdy vymaškařenej. Práce na základě stylové a diskursivní analýzy sleduje podobnost i odlišnost argumentace obou textů autorů pocházejících ze stejného jazykového ale odlišného konfesijního a do jisté míry i kulturního prostředí.
Polemiky o Wolkrův odkaz
Mráčková, Milena ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou polemik, jež se odehrály po smrti Jiřího Wolkera. Nejvíce pozornosti bude věnováno polemikám z let 1925 a 1934, jejichž prostřednictvím lze nahlédnout do klíčových fází v proměnách české meziválečné poezie 20. a 30. let 20. století. V této souvislosti se práce bude zabývat také problematikou tzv. generační diskuse. Pomocí uvedených diskusí a polemik se můžeme podrobněji seznámit s generačními hodnotami a sledovat, jak dochází k rozpadu a rozštěpení generace, kterou Wolker již nedožil.
Kompaktáta v utrakvisticko-katolické polemice let 1437-1500
Pálka, Adam ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
59 Abstrakt: Práce se zabývá utrakvistickými a katolickými spisy polemického charakteru, v nichž autoři argumentovali basilejskými kompaktáty. Sledované polemiky vznikly na území Českého království a Moravského markrabství mezi léty 1437-1500. Pozornost je věnována podrobnému rozboru pasáží, které o kompaktátech pojednávají, a na základě zjištěných poznatků je u každého pisatele zhodnocen jeho celkový pohled na basilejské úmluvy. Práce se pokouší odpovědět na otázku, kterých aspektů vztahujících se ke kompaktátním dohodám si autoři nejčastěji všímali a jaké podobnosti či rozdíly můžeme mezi argumentacemi jednotlivých osobností najít.
V diskusi s Modernou. Tvorba Zikmunda Wintera v časopisu Zvon v letech 1900 - 1912.
MATĚJKOVÁ, Kateřina
Práce se bude zabývat prestižními díly (Peklo, Mistr Kampanus) i marginálnímí příspěvky Zikmunda Wintera, které byly v letech 1900 - 1912 uveřejněny v časopise Zvon. Texty budou zvažovány především z hlediska intenzivních polemik vedených přispěvateli Zvonu s Moderní revue, soustředící autory převážně dekadentní a symbolistní orientace. Cílem práce je postihnout Winterovy literární postupy, jež se jeví jako protikladné či naopak souznící s programem České Moderny. Východiskem bude nejen interpretace vybraných děl, ale i analýza k nim se vztahujících metatextů typu recenzí, komentářů, redakčních poznámek atd.
Literární skupina a časopis Aktivisté (Polemiky a kritiky)
BOŠKOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce sleduje činnost literárního uměleckého kruhu Aktivisté, především v rámci stejnojmenného časopisu. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První se zaměřuje na představení tohoto seskupení v kontextu doby, v níž časopis začal vycházet a sleduje postoj skupiny vůči této době a její názory. Další dvě části obsahují již detailnější a konkrétnější rozbor. První z těchto dvou částí se zabývá rozborem nejvlivnějších osobností, jejich názory a vývojem v rámci skupiny. Druhá se zaměřuje na tři konkrétní témata, k nimž se skupina vyjadřovala a odlišnost či jednotnost názorů různých osobností, které se k těmto tématům vyslovovaly. V závěru práce je podáno zhodnocení společensko-historického působení skupiny Aktivisté.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.